Došlo biožito od drahého K.T. Pokukuji po našem zelenajícím se ozimu, těžko říct, zda z něj něco bude. Není tedy zatím co mlít, nezbývá, než péct náš každodenní z žitné chlebovky od Majky. A ejhle, smícháte-li kvalitní kvásek, hladkou bílou pšeničnou biomouku T700 (Mlýn Klíma, Křesín-Libochovice) a dodanou žitnou mouku (bohužel bez specifikace), získáte ... Šumavu. Nevím, nakolik je to výsledek žádoucí, ale koneckonců znám pár případů, kdy závislost na chuti klasické Šumavy odradila od pravidelného domácího pečení. Trochu jiný chleba, než ten dosavadní celozrnný, ale spokojenost plná.

Kyne krásně, při pokojové teplotě (tj. 17°C ;)), tomu odpovídající dobu tj. cca 8hod. Celková doba hnětení asi 4min. Celková doba přípravy asi 10min. 

Všechno začíná kvést, vrací se tak myšlenka nafotit místní herbář ... ale víte jak, to mám každoročně a nakonec to nestíhám ... Tak alespoň pár fotek z jedné místní větší bledulové lokality ...

A co že jsme ještě dneska dělali? Hmmm, hráli na skřítky, co jedí třešňový koláč a pijí zelené pitíčko ;) ...  Jedna z lepších her, zvlášť, když při tom můžete polehávat na sluníčku.

Protože přišla doba zpracovávání úrody pozdního léta, tráví se v kuchyni téměř každá volná chvíle. Čekajících projektů je tolik, že se ani ke všem nedostaneme (prošvihli jsme například letošní úrodu bezinek, chjo). Ovce dojíme už jen jednou, takže sýrů je čím dál tím méně, pozornost je trochu roztříštěná, takže velká část mléka našla svoji finální podobu ve formě tvarohu. Ale taky dobrý ;).

Chleba, chleba, chleba! ... chutná skvěle, akorát se mi nějak nedaří najít rytmus v přípravě těsta a pečení tak, aby byl k dispozici stále...

Jinak kuchyni vládnou rajčata. Červená, zelená i ta něco mezi. Vládnou momentálně mnoha hrncům a také prostoru na parapetech. Připravili jsme univerzální rajčatovou omáčku (s variantou pálivá a kari), která se zavaří a uskladní na zimu. Zkusili jsme také domácí kečup, z hrnce chutná dobře, uvidíme jak se osvědčí na stole. Recept: Na 1kg rajčat 1 velké jablko, 1 velká cibule, menší lžíce soli, cca 65ml octa, cca 65g cukru v závislosti na sladkosti/kyselosti rajčat a vlastní chuti a dále taktéž dle vlastní chuti: česnek, pepř, paprika sladká i pálivá, chili, kari, hřebíčky, skořice, nové koření - zkrátka jak myslíte a co vám chutná, určitě lze vymyslet i obměny s různými bylinkami, přidat papriky či co já vím ... vše vařit pod poklicí cca 90min, rozmixovat, důkladně propasírovat a dále vařit bez poklice do dosažení žádoucí hustoty. Rozlít do sklenic a sterilovat cca 15min při 80°C. Vzhledem k tomu, že se objem vařením dost zmenší, doporučuji dělat z více dávek najednou. Hledám vhodné recepty na zpracování zelených rajčat, znáte-li nějaký zajímavý, ozvěte se.                           

Dalším projektem s nejasným koncem je šípková marmeláda. Přemýšlíme horem dolem jak se vyhnout pracnému odstraňování zrníček, šípek po šípku... Postupuji děsivě pomalu a připadám si neohrabaná :). Hlavou se mi honí vzpomínky na pěkné vypasené šípky růže svraskalé (Rosa rugosa), které takto čistit musí být oproti našim malinkatým divočákům procházka růžovým sadem ;). Mno nic. Trochu zápolím s myšlenkou všechny šípky prostě hodit do hrnce a hotovo ... i když před tím recepty varují, hmm ... uvidíme. Trpělivost růže přináší, že. Zase nezužitkovat všechny ty šípky, které jsme s Evou (znovu díky!) natrhaly by mi přišlo škoda. Už jen kvůli těm popíchaným a podrápaným rukám :). Takže alespoň sušíme na čaj a o zbytku rozhodne zítřek.

Zmrazili jsme sklizeň celeru. Nejprve jsme plánovali celer uskladnit do sklepa, ale protože se na našem celerovém záhonku na zimu vykrmil a zazásobil jakýs hlodavec, dali jsme přednost tepelné úpravě a následnému zmrazení celeru. Část celeru jsem nakrájela na kostky, část na plátky, něco nastrouhala nahrubo. Snad se časem dostaneme i k plánovanému namíchání zeleninových směsí...

Tak tolik za posledních pár dní. K zářijovému experimentování v kuchyni se snad časem dostanu.

Po návratu z M.Ž. pokračují domácí pekařské pokusy. Péct chleba v troubě je mnohem zábavnější než nechávat vše na automatické pekárně (jako tomu bylo doposud), výsledky se ovšem různí ;).

Včera byla premiéra v pokusu o chleba s kváskem, který A.& A. přivezli od kanadských Mennonitů. Přetrvávajícím problémem se zdá být výsledný tvar bochníku - představovala bych si ho vyšší, ale těsto mám asi málo tuhé, Hynkovy poznámky o Diskobolovi se snažím ignorovat. Zajímavé by bylo i pečení v ošatce či nějaké formě, musím ale přiznat, že péct chleba v pekáči či hrnci se mi nechce. 

Taky jsme včera z bazalky, olivového oleje, vlašských ořechů, mořské soli a parmazánu udělali pesto, kterého, zdá se, nikdy není dost :(. Zavařili jsme malé cibulky ze zahrádky a také houby. Nojo! Houbařská sezóna vypukla, všude se potulují davy s přetékajícími koši hřibů. Já se letos tady u nás do lesa ještě nedostala, čest rodiny zachraňuje Hynek. Snad po víkendu. 

Z nebe pořád padá voda, chjo.