Zatímco můj akční rádius je určován Alfredovou tolerancí doby vzdálenosti mezi jeho ústy a mým ňadrem (velmi nízká), a taky, proč to nepřiznat, množstvím mé zbývající energie (také zatím spíše nízká), venku se život, samozřejmě, nezastavil. A protože si všechno to jarní dění, i přes radostné klidné chvilky s úplně čerstvým miminkem, nechci nechat ujít, chodím okukovat a nakukovat. K oknům a občas o kousek dál. A jsem pak ráda, když mě načapají a zahánějí zpátky do postele - protože, uznejte, kdy jindy se tohle člověku poštěstí?  

Pohled z okna ložnice, zbytek rodiny na houpačce, hromady vypraného prádla, idyla. Z kuchyňského okna, myrobalán v květu, rozestavěné pařeniště. Z okna sednice, sazenice, zahrádka, jaro.

Nová školka, pro čtyřnožce, samozřejmě. Vonící a včelami bzučící přebujelá krása, tatam je šest dní starý sněhulák.

Prvního dubna to bude pět let, co jsme se tu usadili natrvalo. Z jednoho pohledu chvíle, z druhého už nějaký pátek. Dodnes přidávám k lepšímu, že jsme se tenkrát dohodli, že přesně za rok si sedneme a důkladně probereme, jestli je to to, co jsme opravdu chtěli ... ještě jsme to neudělali, což snad svědčí o tom, jak to vlastně cítíme. Jsme tu rádi a jsme tu DOMA.

Změnilo a udělalo se toho tady dost a dost, nebudu tuhle příležitost využívat k nějaké rekapitulaci či bilancování, koneckonců mnohé z našich počinů, kroků i přešlapů jste mohli sledovat právě tady na blogu či přímo na místě. 

Mnohé se staví, opravuje, buduje, plánuje. Na mnoha místech to podle toho i vypadá ;-), ale kde strnutí, tam smrt, jak je připisováno Goethovi a jak měl obdobně ve svém erbu i kateřinský podnikatel, velebitel a mecenáš J. Salomon (Rast ich, rost ich.). 

Takže kupředu. 

A že jsme oslavy pětiletého (vy)trvalého působení v Kateřinkách nepojali nijak skromně, s velikou radostí oznamujeme, že už je nás PĚT. 

Dnes se nám narodil syn ALFRED.

Pro vyznavače čísel - 3750g, 51cm.

Pátek a následující pondělí na stejném místě.

Vím, že to bude všude podobné, tak to sem dávám jen pro zajímavost, až za pár let zapomeneme, jaké to letošní jaro bylo.

.: Včera jsme spustili líheň s první várkou kropenčích vajec. Pořídili jsme si nový model líhně, takže doufáme ve stejnou či lepší úspěšnost líhnutí. Hedvábničky zatím zůstávají v záloze, stejně to zkrátka umí líp, věříme, že je druhá vlna jara rozkvoká. 

.: Koza Meruňka byla (preventivně) znovu na pobytu u kozla, už nás s těmi skrytými říjemi a nejasnou březostí trochu trápí. Tváří se záhadně, nekulatí se a mazlí se s beranem ... tak jsme neváhali, i kdyby to byl jenom výlet navíc. První možnost, že od ní budou kůzlátka přijde v květnu, druhá tedy, bohužel až v srpnu. Koza jedna záhadná. Jenže vzdejte to s oblíbenou kozou, která navíc už jako prvnička dlouhodobě dojila 3 litry. Takže vytrváme. Koza Sněženka řádně kulatá, s termínem za necelé tři týdny. 

.: Kráva Karla si to odkráčela k býkovi. 

.: Zatáhlo se, ochladilo a občas prší. Vláhy je potřeba (ať tráva roste!) a na to, že se opět topí si rychle zase zvykneme (nebo se víc přitulíme).

.: V jedné králíkárně 9 neposedů začíná prolupovat kukadla. Další ramlice má termín příští úterý. 

.: Ve stodole 10 jehňat, na řadě je poslední ovčí máma a stále to ještě může být napínavé.

.: Sázíme stromky a keře.

.: A vůbec tak různě doufáme, že všechno půjde tak jak má ... :-)

 a ještě: 

 UPOZORNĚNÍ PRO MILOVNÍKY VLNY, PLSTĚNÍ, PŘEDENÍ ATP: Obrátili se na nás lidé, kteří budou v Německu hromadně objednávat kartáčovinu pro výrobu česačky na vlnu (tj. ten pás s česacími drátky, který se otáčí na bubnech česačky a vlnu myká). Pokud byste měli zájem se k nákupu připojit, případně si i nechat vyrobit česačku, ozvěte se, kontakt předáme. 

a také: 

.: Parapety v obležení, na programu přesazování a dosévání, výstavba venkovního skleníku/pařeniště na postupu, leč není jisté, zda bude využíváno již tuto sezónu.

.: Emě vypadl první mléčný zub. 

.: A nikoli to nejméně významné na konec ... přibyla nám Odvaha. Ale o ní ještě uslyšíte :-).

Jak jsem zmínila v některém z minulých příspěvků, má naše čtyřletá bahnice ještě přibližně tři týdny před bahněním předporodní komplikace, konkrétně výhřez pochvy. Není to komplikace nijak zřídkavá, ale ani příliš běžná, proto tady o ní napíšu pár slov pro ty, kteří se s ní mohou ve svém hobby chovu také setkat. Protože příspěvek obsahuje naturalistickou fotografii a text, které nemusí být pro každého, umísťuji ho na blog pod starším datem, aby na všechny nebafal hned nahoře na titulní stránce. Najdete ho ZDE.

Pohodové bahnění a co nejméně podobných starostí!

Výhřez pochvy u ovce/vaginal prolapse by sheep/Scheidenvorfall beim Schaf

V posledních čtrnácti dnech u nás asi stejně jako leckde. Kromě sněženek, bledulí a krokusů kvetou také vřesy, sasanky, penízky, plicníky, křivatce a první narcisy. Mezi nimi slunéčka, loňské babočky a žluťásci řešetlákoví spolu se včelami. Působí už trochu únavně tomu nezvykle teplému počasí se divit, na nezvyklosti a výkyvy počasí bude nejspíš lepší si zvykat. Loni tu slezl sníh 11.dubna, letos je tomu zkrátka jinak. Snad tedy alespoň 11.dubna nenasněží. Tématem je možné budoucí sucho, ale vzhledem k předvídatelnosti nepředvídatelného by i tato obava (jak doufáme) mohla být lichá. Tož uvidíme. Zatím tedy hrajeme na jarní notu, na parapetech předpěstováno všemožné, ve fóliovníku již nějakou chvíli zaset špenát, různé cibule, saláty. Včelám jsme dali do úlů napaječky, sbíráme kropenčí vejce do líhně, i když doufáme, že hedvábničky dříve nebo později začnou kvokat a vyvedou podstrčená kropenčata. Husy jsou se snášením zdrženlivější, ale času zatím dost. Tu a tam se oře či jinak připravuje půda, kácí se, pálí klestí. Javory netečou, ještě se uvidí, zda mízotok teprve zesílí, či zda letos budeme muset vystačit s javorovým sirupem z archivu. Konečně se snad zadařilo v králíkárně, po dvou rozhrabaných vrzích vypadá ten předvčerejší nadějně. Jehňata z ovcí taháme pohledem. Ta první už čile dovádí se zbytkem stáda, další na sebe nechala čekat více než čtrnáct dní. Celkově jsme zatím s bahněním v polovině, a řekla bych, že před sebou máme tu napínavější část. Jedna z ovcí, čekající svoje čtvrtá jehňata, se přihlásila s nepěknou předporodní komplikací, takže je o dramata postaráno. Ale jen trpělivost a všechno bude, jehňata, kůzlata, koťata, kuřata, ratata.   

 Pro zainteresované - zatím vše naznačuje, že tradice beránčích roků tady u nás na kopci pokračuje a o jehničky bude spíše nouze. Kdybyste ale někdo zatoužil po chovné sviňce, máme tady jednu velmi vhodnou kandidátku ...