Zdá se, že když se věci konečně dají do pohybu, mají nutně jistou setrvačnost. Střecha je nějakou dobu až na drobné detaily hotova, ale úsilí, se kterým se na ní pracovalo, se rovnou přelilo do dalších dlouho plánovaných projektů. Musíme dříve či později nějak přibrzdit, aby nás ta nabytá hybnost nakonec nepřeválcovala.

Kluci úspěšně pokračují ve stavbě "letního" kurníku. Čekají nás přesuny a přeskupování, naše hejno drůbeže teď, ač se to nezdá, čítá 62 krků. Stále jsem se neodhodlala k roztřídění posledních kuřat, tudíž se, co se počtů slepiček a kohoutů týče, nechávám ještě chvíli v blažené nevědomosti.

Krmíme včely. Kozička Veverka našla nový domov v Křižanech. Rotavátorem jsme zpracovali dolní i horní pole. Hynek pokusně vymlátil část žita. Poslední dny byly také ve znamení masa ... zabíjeli jsme králíky, kozlíka, prasničku, v nejbližších dnech jsou na řadě zbývající beránci. Posekala, nasušila a nabalíkovala se otava. Znovu se sklízela mrkev, těch pár, co vykvetlo dělá alespoň parádu ve váze. Návrat horkých letních dnů a domácí javorová zmrzlina. Vařili jsme kečup ve větším než malém množství. V sušičce další dávka zeleniny na domácí polévkové koření - úžasná věc, jen poměr váhy použité zeleniny a výsledné váhy nasušeného koření trochu drásá.

Byla nálada na muffiny ... nejdřív sladká klasika, k večeři cuketová alternativa (nastrouhaná cuketa, vejce, nastrouhaný sýr, strouhanka ... opět snědeno před nafocením :)). Pokus o sýry s bílou plísní se z jasného neúspěchu změnil na docela slušný úspěch, příší dojnou sezónu se výrobě plísňáků vyhýbat rozhodně nebudu. Letos jsem ze sýrů dělala převážně polotvrdé zrající a s výsledky jsem spokojenější než s čímkoli co jsme zkoušeli dosud. Po odstavu kůzlat jsme začali dojit i kozu, děláme teď tedy i kozí sýry, i tam preferuji cestu tvrdších kousků. Ovčí a kozí mléko nemíchám, tudíž se jedou vždy dvě várky - trochu pracnější, ale ovčí a kozí sýry jsou prostě jiné a tak je rozmanitost na stole o to větší.

 Ze skromné sklizně bobů jsme uvařili foul medammas - vařené drcené boby, ochucené olivovým olejem a směsí koření. Bylo to dobré a je to rozhodně argument pro pěstování bobů i v letech příštích.

Čeká nás záplava žlutých fazolí ...

... no jasně, byla bedýnka ... a ani jsem ji nestačila vyfotit

Obsahovala:

polní rajská jablíčka

polní okurky

cuketku

patison

zelené fazolky

česnek

Dneska jsme sklidili žito. Původně jen experiment s tím,jak tady ozimé žito vůbec půjde, se teď převtělil do experimentu s tím, jak žito sklízet, mlátit, čistit.

Sklízeli jsme kosou i srpem a vázali do snopů. Víc o našem agroexperimentu může poreferovat Hynek, já se hlavně těším, že budeme péct z vlastního.

Ema s tetováním  .... ze žvejkačky ;). A se svojí oblíbenou slepičkou. 

Jen pro úplnost záznamů zpětně doplňuji obsah letošní sedmé bedýnky: 

červené brambory

cuketa

patison

zelí nebo kapusta

polní okurky

pórek

polní rajčata

svazek mladé mrkve

česnek

Začínají dozrávat žluté fazolky. Srdce i chuťové buňky plesají. Tatam je horlivý odpůrce (zelených) fazolí ze školní jídelny. Je ze mě fazolomil. Hovězí, nové brambory a žluté fazolky - jen tak povařené, se solí, pepřem a máslem. Paráda.

Podle receptu v komentáři k minulým bedýnkám jsem upekla kynutý švestkový koláč. Hotový byl ve třičtvrtě na deset v noci ... a takhle vypadal už ve čtvrt na jedenáct ;). Děkujeme, sem s dalšími recepty a nápady.

Na plotně druhá várka rybízové marmelády. Na stoličku k mlýnku si vyleze už i Ida, slézá s ledovým klidem, jen já trnu. Ida a stolička ...  hmmm, během 14 dní už jí  v papule vylezla třetí - kdeže trojky, jak jsem si myslela. I dětství má své úskalí. 

A dneska k večeři lilky a mladé cukety, jen tak osmažené na pánvi, potřené česnekem utřeným s kořením a olivovým olejem ... s rýží.

Nojo, česnek ... není snad farmářský blog, kde by se v poslední době neobjevil česnek ... tak taky s trochou do mlýna ... i když dnes jsme sklízeli mangold a jarní kapustu ...

Chodit na zahrádku je teď velká radost a bez košíku to ani nejde. Šťastné období sklizně a kolotoče zpracovávání sklizeného je tu. Zvláštní potěšení z nadbytku pomalu vystřídá zoufalost z přebytků ... ale strávníků je v domě i na dvoře dost.

Penicilíňákům je v mléčné lednici zima a tak obrůstají a zrají velmi, velmi pomalu. Trochu teď nevím co s nimi, chtělo by je to nechat dozrát v teplejším prostředí, asi zítra v rámci experimentu zakrojíme ...

Karličku znovu navštívil pán s termoskou, snad tentokrát úspěšně. 

A to je letem světem z událostí pro dnešní večer vše :).

Vestu připravenou pro pozdní léto. Z vlastních ovcí, uplstěnou v pračce. Jde o prototyp, který vylosoval Hynek ;), dalších čekatelů na vestu je tu dost ...

Vděčné a jednoduché plstěné květiny pro malé i velké holky.

V letním poklusu jsem se tu ani nezmínila o druhém podařeném letošním líhnutí. To by mělo napravit lehce ironickou statistiku kohouti versus slepičky z pokusu minulého (14:8).

Tyhle obrázky jsou sice z doby líhnutí, ale tenhle drůbeží potěr už je mezitím dávno ve stodole. Když se kuře klube, objeví se na vejci nejprve prasklina ve tvaru diamantu. Pak se kuře "zubem" na zobáku postupně prořezává ven. Pěkně kolem dokola. A nakonec lup ...

Přestěhováním kuřat z chodby jsme se snad dostali do období, kdy v prostoru přede dveřmi do ložnice nebude ani zchromlý obrovský beran, ani kůzlata, ani selata, ani potrhané pozašívané ovce ... zkrátka nic, co by bečelo, mečelo, pípalo a navrch vonělo všelijak. 

Vylíhlo se tedy 36 kuřat, až na 6 kříženců české zlaté kropenky/vlašky a jednoho pokusného křížence slepice průmyslové (rozuměj hybrida ze slepičárny) a čzk, by mělo jít o samé čistokrevné kropenky. Vedle našich kropenek jsme vejce zakoupili i od spřízněného chovatele, který své kropenky piplá a opečovává ... a ejhle, zrovna z jeho vejce se vylíhl ... tučňák!

Je to tak, jsme majiteli vzácné černé kropenky ;) ... protože to ale není kuře černé drůbeže, ani jsme si ho nehřáli v levém podpaží, odmítáme uznat, že jde o šotka, neboli plivníka :). Navrch má bílé břicho a špičky křídel, takže je to Tučňák. A basta. 

Hřebínky se kuřátkům už rýsují, nojo, dneska jim bude skoro měsíc (to abyste věděli, jak zčerstva o nich referuji ;), takže držte palce, ať mám mezi tou drobotinou tentokrát pořádnou dávku holek a ne jen samé papiňákové případy ...

Netrvalo to dlouho a hodila se. Přišlo na nás letní churavění. Diviznový čaj je přijemný. A žlutý!