Když se tyhle věcičky dají do pohybu ...

... může se snadno stát ...

... prvním příkrmem javorový list ...

Tak už to vypadalo, že opadne pozdně letní shon a bude víc času na psaní blogu.

Ale jak jste si asi všimli, nestalo se tak :-)

Minulý týden byl docela hektický, ve středu odjel Květoš, tak jsme ještě dokončovali práce, na které byly potřeba dvoje chlapské ruce - především kopání přívodu vody do stodoly.

Ve středu večer jsme měli v Liberci přednášku na téma Rodinné hospodaření jako životní styl, a tak jsme hodně času v úterý a středu trávili přípravou. Hodně věcí jsme si ujasnili, snad až konečně vážně přijdou ty dlouhé zimní večery, upravíme něco z přednášky a dáme sem.

Ve čtvrtek jsme moštovali a večer pak dodávali druhou várku moštu, sýra a vajec. A pak začal kolotoč návštěv. Příjemný, ale přesto trochu rychlý.  Zakončili jsme ho výletem na sobotní dýňobraní do Jindřichovic, na farmu Petra Pávka.

Pro děti byla připravena pohádka o Dýňáčkovi, pro dospělé pochoutky (nejen) z dýní, zábava při svezení na voze s koňmi nebo v radlici traktoru.

Pro nás dost specifické pojetí permakultury a snahy o soběstačnost či "zelenou alternativu", ale v něčem může ukazovat cestu.

Ze zbytků sádla a slunečnicových semen jsme vyrobili koule pro sýkorky.

Konečně jsme udělali první krok k novému políčku.

V sobotu ráno přijel sedlák s traktorem a vytrhali jsme náletové břízky na části pastviny, kterou chceme zorat.

Pro sedláka v traktoru práce v teple a v klidu, pro mne práce pod vidlemi. Každou břízku je potřeba přivázat řetězem a pak dát pokyn k vytrhnutí. Zabralo to necelou hodinku, ale byl jsem uřícený jako myš. Snad je to zas na nějakou dobu poslední nové pole :-)

Všimněte si zimní pokrývky Zetoru na kapotě, to aby mu nebyla zima. Jojo, česká vynalézavost.

.: zpracovali spoustu masa, vyškvařili spoustu sádla a namoštovali spoustu jablečného moštu

.: dodělali plot do sadu

.: sklízeli hrušky, jablka a první barevné papriky ze skleníku

.: vyvezli ze stodoly všechen hnůj ... nebylo ho málo, ale není ho dost :)

.:

V sobotu 15.10.2011 bylo po roce od rekonstrukce vypuštěno kateřinské koupaliště.

Odbahňování chvílemi působilo jako záchranná akce po katastrofě na Deepwater Horizon ... ;)

Akce v bahně:

Při příležitosti vypouštění byli také vychytáni zbylí kapři, kteří byli do koupaliště vypuštěni pro dětské rybářské závody. Tahle, i přes nepřízeň počasí, milá a hojně navštívená akce se na Kateřinském koupališti konala 9.10. 2011

Děkujeme všem, kteří se o koupaliště starají.

Ve středu 26.10.2011 máme v čajovně 82 vůní přednášku s názvem Rodinné hospodaření jako životní styl.

Všichni jste zváni, rádi bychom na přednášce pohovořili o tom, proč vlastně děláme to, co děláme a proč si myslíme, že to má smysl.

Již delší dobu si s Alenou říkáme, že bychom chtěli přesněji formulovat důvody, které nás vedou k našemu současnému stylu života, a proč si myslíme, že by mohl dávat smysl i dalším rodinám. Zatím se nám to příliš nedařilo, vždy byl nějaký aktuálnější projekt. Snad tato přednáška bude tím impulzem :-)

Za organizaci děkujeme občanskému sdružení Krajina a zahrada

P.S. Letáček jsme nepřipravovali my, fotky tedy nejsou z naší farmy ;)

... plyne nějak podezřele rychle ...

.: ode dneška beran ve stádě

.: za námi dva dny nepřetržité masové zábavy ;) ... rozuměj - někdy až po lokty v sádle

.: a když ne po lokty v sádle, tak po kolena v zelí

.: přibylo nám pět nových slepic bohužel drůbežárenská klasika (tzv. průmyslová slepice ;) ... achjo ... ale to jen proto, aby byla na jaře vejce, než seženeme nová kuřata ... chovatelé českých zlatých kropenek či majitelé líhní, ozvěte se!

.:Ida se během dvou dnů naučila pást pořádně koníčky a otáčet ze zad na bříško a zpět, snad se příští týden nesebere a neodejde ;) ...

... a čeká nás ... zkouška divadla, další včelařská exkurze, moštování a mnohé další ...

Mějte se, a zatopte si, podzim začíná ukazovat zoubky.

Tak to máme za sebou. A naše dvě prasničky taky.

Ano, jsme všežravci. Maso nám chutná. Etický problém masožravectví nepřehlížíme, ale přesto jsme teď rozhodnuti maso jíst. Nekupovat, chovat. Mít pod kontrolou to, jak zvířata, jejichž maso jíme, žijí a jak jsou zabita. Má pro nás smysl pojmenovávat i ta zvířata, která chováme  právě pro maso. Považujeme je za přirozené souputníky člověka. V našich dnes pastevních oblastech jsou jedním z nejlepších způsobů jak přeměnit trávu, která je všude okolo, v lidskou potravu. Přežvýkavci jsou asi v této přeměně efektivnější, ale kombinace kanadského pastevního a vietnamského prasete, kterou jsme chovali my, může velmi dobře prosperovat na trávě, obilovinách a zbytcích z domácnosti.

Mít na hospodářství prase je perfektní z hlediska spotřeby zbytků ze zahrady a domácnosti, nic se zbytečně nevyhodí, prasátka všechno sežerou, plevel stejně jako zbytek polévky. Ze začátku jsme krmili hodně senem a trávou, později jsme dávali i obilí (oves, pšenici) a po vybrání brambor veškeré nakopnuté a malé, po celou dobu stabilní přísun bramborových slupek, zbytků zeleniny a všeho, co zůstane z domácnosti.

Osvědčila se nám i volba menších křížených prasátek, nejsou to přece jen takové kolosy na nožičkách, pro které bychom museli budovat řádově pevnější obydlí. Prasátka měla k dispozici celou stodolu s vysokou podestýlkou, která zbyla po ovcích, mohla se tedy volně pohybovat a rýt. Příště bychom prasátka rádi chovali venku, třeba i tak, aby se jejich přirozená touha rýpat se v zemi dala nějak využít ...

A trochu strohé statistiky Briketa měla 89 kg, Bukvice 79 kg. Maso z obou by nám mělo stačit na celý rok. Zpracování masa bylo celkem náročné, strávili jsme na tom celé dva dny a ještě pokračujeme ve škvaření sádla ...

V posledních hezkých podzimních dnech jsme na našem malém hospodářství pořádali několik exkurzí u včel pro mateřské a základní školy.

Něco dopsat :-)