Po dlouhé době jsem se pustila do výroby mýdlového slizu, ekologického pracího prostředku, který na rozdíl od tzv. mýdlových ořechů i pere. Zastáncům mýdlových ořechů musím na rovinu přiznat, že jsem mýdlové ořechy sama nezkoušela a informace o nich jsem získala například v tomto zajímavém článku v Ekolistu.
Vzhledem k tomu, že se u mýdlového slizu jedná o kombinaci sody a mýdla, jsou prací schopnosti předpokládatelné a šetrnost vůči životnímu prostředí neodiskutovatelná. Bavit se tedy můžeme o různých jiných ohledech, jako zářivost prádla, jeho měkkost a vůně (zkrátka to, co si pamatuju z reklam na prací prášky jako středobod života moderní pradleny či pradláka), případně o ceně mýdlového slizu (nízká) a pracnosti jeho výroby (sliz nelze běžně koupit).
Návodů na výrobu mýdlového slizu najdete na netu velké množství, v podstatě vycházejí ze stejného množství mýdla a sody, naředěného vodou (obvykle 250g/250g a 10l vody). Používá se jádrové mýdlo, případně jeho lepší obdoba marseilleské mýdlo z olivového oleje, které lze koupit i u nás, v některých obchodech s přírodními produkty/zdravou výživou. Je sice dražší, ale namísto palmového či jiného tuku obsahuje olivový olej (72%olivového oleje, 7% sody, 1% soli a vodu, ve své základní verzi není barveno ani parfémováno). Doporučuje se na praní i na mytí citlivé pokožky. Samozřejmě je nejvýhodnější koupit si ho v zahraničí či si ho nechat přivézt jede-li někdo známý kolem.
Mýdlo se nastrouhá, nasype do dostatečně velké nádoby (kyblík), rozmíchá v horké vodě (nejprve třeba 2-3l), poté se dolije voda do 10l a přimíchá se soda. Nějakou dobu to slizovatí, také v závislosti na teplotě vody. Já jsem ráno našla v kyblíku sliz dost tuhý, stála mi v něm vařečka, ale šel rychle dobře rozmíchat.



Mýdlo jsem měla velké, 600g, použila jsem zatím jen polovinu, získala tak jsem 12l slizu, který jsem rozlila do plastových nádob.
(Dole láhve od tekutého pracího prášku Ecover - ten funguje docela dobře, rozhodně lépe, než sypký prášek stejné značky (se kterým jsem spokojená nebyla), nicméně je poměrně drahý. Od Ecoveru používám i "jar", čistič na WC, univerzální prostředek na podlahu - vše poměrně drahé, ale vydrží leta, takže mi to ani nepřijde ... a ještě tablety do myčky, i u nich je cena vysoká, ale ze zkušenosti do myčky stačí tablety půlka a nemyjete-li nevypláchnutý pekáč od bůčku, tak spokojenost s kvalitou velká. Taky se značkou Frosch jsem moc spokojená, dost mě mrzí, že jejich tekuté prášky na praní nejsou u nás běžně k sehnání, kromě toho, že jsou ekologické, jsou v Německu i levné a vyhrávají testy pracích prostředků..., u nás seženete alespoň různé jiné čističe od Frosche, což je dobře, drahé nejsou a čistí dobře.)



Jo a proč to všechno? Proč že má smysl strouhat nějaké mýdlo a míchat ze sodou jako v pravěku? A nebo kupovat drahé ekologické prostředky?
Nechci se pouštět do žádné polemiky o smyslu chránit životní prostředí, řeknu tedy jenom tolik, co se mě (a těch kolem) týká nejvíc. Kateřinky jsou městskou částí bez vodovodu a bez kanalizace. Z toho vyplývá, že každý z nás tady, na kopci či pod kopcem, má nějakou studnu, mělkou či hlubokou a taky někam vypouští to, co doma z vody "uvaří" ... od splašků, po špinavou vodu z umyvadla, myčky, pračky etc ... do vyvážené žumpy (s nebo bez tradičního trativodu) nebo do septiku s čističkou ... ale stejně z toho něco někam teče, žejo. Tj. někam to alespoň částečně odtéká či se to někam vsákne. Čím více jsme "čistotnější" a používáme různou "prima supr účinnou chemii", od gelů do WC, které se dostanou do každého spláchnutí až po různé dryáky slibující domácnost bez jediné bakterie (velmi nebezpečné!), parfemované a různými šílenostmi prošpikované prací prášky, které provoní prádlo, koupelnu a následně sousedovic záhon s mrkví, a prostředky či kosmetiku s takovými často alergizujícíjími či karcinogenními složkami jako jsou např. parabeny - syntetické konzervanty (běžně najdete např. v šampónech, krémech, zubních pastách...), atd, atd, ... tím více zbytky těhle dobrot pouštíme nejen do potoka místním mlokům, ale i do zahrady sousedům - a v delším časovém horizontu i do jejich studen. A pokud nemáte nic proti chemii a myslíte si, že to hlína pěkně všechno přefiltruje, tak tady pořád ještě zbývá ten organický domácí odpad (jojo, myslím tím i lidské výkaly), z kterého vzchází látky pro pitnou vodu také nežádoucí ... A jestli si pořád myslíte, že to není problém, v tak řídké zástavbě, kterou mají například horní Kateřinky, poptejte se po výsledcích testů vody ze studny, někde od půlky kopce níže, jistě s tím už někdo problémy měl (znečištění chemickými látkami se navíc běžně netestuje, tedy můžeme se utěšovat, že se nás netýká).
Takže dělám to pro svoje čisté svědomí, zdravější členy rodiny a pro čistej potok od našeho vývodu z čističky po další chalupu.