Prší a vůbec už k nám nakukuje podzim, takže se hřejeme u kamen a u plotny :). Aby to nevypadalo, že sem píšu recepty, které sama nevyzkouším, pustila jsem se do dlouho přehlíženého patisonu. Bože, jak se ta věc blbě loupe. Ale jinak úspěch :). Málem jsem ji před snězením nestačila vyfotit.
Taky docela úspěšně pokračují experimenty s kváskovým chlebem (tj. řeším jednu technologickou chybu za druhou, dejte mi pár let a bochníky budou dokonalé ;). Jsem moc ráda, že ten kvásek (zatím) přežil, nese s sebou paměť všech těch chlebů a otisk dobrých hospodářů. Automatická pekárna zatím stojí zhrzena a opuštěna, samozřejmě tuším, že cesta zpět k ní je dost krátká ... uvidíme, jak mi pekařské pokusy vydrží. Na fotce chléb #3 a je snědeno a znovu zaděláno.
Taky jsme si užívali darované kukuřice, už se těšíme na příští rok, kdy vyzkoušíme nám svěřenou odrůdu (Dwarf) a snad se i dočkáme úrody vlastní. Kukuřice byla stejně dobrá jako krásná, potěcha pro všechny smysly.
Taky jsem trochu rezignovala na vymýšlení kreativních receptů z mangoldu a veškerou naši zásobu jsem zkrátka oblanšírovala a zamrazila. Polepším se a najdu zase nějaký recept, ať nás mangold z bedýnek příliš kulinářsky nefrustruje. Na červené variantě jsem mohla oči nechat, stejně jako u kukuřic Malované hory se člověk mohl doslova opít pohledem (zkrátka přemíra senzorických vjemů způsobující zastavení myšlenkových pochodů, překvapivé a prima ;)).
Taky metodou "občas lahev" pokračujeme v zavařování okurek, sklidili a zamrazili jsme i část brokolice. Radost udělaly i nové sýrařské formy (hurá!), výzvou zůstává výroba domácí hořčice (to bude ta chybějící pětadvacátá hodina).
Na závěr "pustím chlup", ať tady pořád jen nereferuji o našich počinech. Takže sušenky, rychle hotové, rychle snědené.
16dkg vloček jemných (ovesných či jiných, pozor, ječné jsou tvrdší), 20dkg hladké mouky, 1 lžička prášku do pečiva (popř. sody), 2 vejce, 16dkg cukru, 16dkg másla, špetička soli, nasekané ořechy - trochu ;) (lze vynechat). Máslo utřít s cukrem, nejprve smíchat zbývající sypké, pak vše dohromady. Z těsta udělat kuličky (větší skleněnky ;), do kuličky něžně prstem důleček (neuplácávat!, splácne se samo), do důlečku dle chuti, ideálně rybízová, višňová či meruňková marmeláda, ovocná kyselá tomu jen pomůže, hop na pečící papír na plech (rozestupy třeba!), šup do trouby na 130°C. Příprava je krátká, zato pečení dost dlouhé, vydržte, nechat v troubě až jsou zlaté. Nevím, zda mohu tvrdit o něčem, co obsahuje stejně cukru a másla jako ovesných vloček (navrch z bílé mouky), že je to zdravé, ale chutná to dobře a není to pořád jen koláč :).
Takže tak, dobrou chuť! A napište, co se děje (v kuchyni) u vás.