Protože permanentně nestíhám, dále jen komentovaným obrazem :)
Beran je na samotce (aby neobtěžoval naše ovčí holky), snad ho utěšuje přehled o dění na celém našem kopci a výhled na Ještěd.

Chodíme ho s Emou navštěvovat, Jonáš si drží poctivý odstup. Ani se nedivím, berana je pořádný kousek.

Zaskočilo nás náhlé zimní počasí ... jojo, tohle není ani týden staré fotografie ...

Ale když je náhodou sluníčko, vyhřívají se v sádku slepýši ...

Do seznamu ptáků přibyli:
Drozd brávník (Turdus viscivorus)
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Také jsme tu měli invazi pěnkav jikavců, které se zde na několik dní usídlily před odletem domů na sever. Ptáků tu byla obrovská hejna, nocovali na stromech na hřebenech okolních kopců, a ozývali se tak hlasitě, že to chvílemi nahánělo až hrůzu. Až neuvěřitelné, že tak malí ptáci dokážou způsobit takový hluk.
Téměř celý poslední týden se nesl v červeném rytmu vepřového masa. Prase, které jsme koupili od souseda-farmáře bylo rozporcováno a zpracováváno. Dům byl cítit jako řeznický krám, jen přikusovat rohlík. Dělalo se sádlo, zavařovala se domácí paštika, nakládalo se maso na uzení, vyráběly a udily se klobásy.








Možná až moc fotografií masa najednou, co? Omlouvám se všem osobám citlivým a vegetarianům. Raději začnu nový příspěvek :). Mějte se a domácí stravě zdar! :)