Protože letos ještě vlastní masa nebudeme mít, rozhodli jsme se koupit jehně od sousedního sedláka z Radčic. Pan Šimáček má ekologické hospodářstvíl, ovce jsou celoročně na pastvě.

Jehně jsme koupili vykuchané, na farmě jsme byli u vyvrhování a čištění, abychom měli představu co to zahrnuje.

Mělo 13 kilo a stálo 1000 Kč.

Jehně jsme nechali 3 dni odležet (odviset) ve sklepě a poté jsme se pustili do bourání.

Nemáme ho rozporcované jako od profi řezníka, ale během jednoho večera jsme ho rozporcovali na cca 15 porcí a dali do mrazáku.

Jsou to 3 kotlety, 8 porcí z kýty (některé větší,některé menší), 2 žebírka, hřbet a panenka.

Celkem bez komentáře, po delším odkládání této zaležitosti, jsme nakonec s Jarkem postavili pískoviště během pár dní. Ema ho hned musela vyzkoušet :-)

Jednou z velkých stavebních akcí, kterou jsme chtěli tento rok udělat byla fasáda štítu domu a zdi u zádveří.

Nakonec jsme se rozhodli pro firmu pana Hilmara a musím říct, že jsme byli celkem spokojeni. Za cenu 25 000 Kč byla fasáda během 3 týdnů kompletně hotová i se štukem. Nenechali jsme to úplně srovnat, protože pokud by tam měla být dosažena rovina, znamenalo to dole naházet asi 8 cm, takže stále jde fasáda trochu dokopce, jako vždycky.

Nákup včel ze včelí farmy u Brna dopadl tak, že jsem pro včelstva nakonec jel.

Ale už jsou tady.

Ještě večer jsme umístili rojáčky, v nichž jsem včely přivezl na stanoviště, ráno jsme je pak přendali do připravených úlů.

Jedno včelstvo bylo hodně slabé, to prostřední, zbylá dvě byla podobně vyrovnaná. Na krmení jsme jim dali placku z medocukrového těsta, to jsou 3 kg cukru na jeden litr medu.

Po krásném letním pátku přišla deštivá, studená sobota. Pršelo skoro celý den, tak jsme byli hlavně v domě.

Upekli jsme polomáčené sušenky podle receptu z Internetu, byly výborné a vyrdržely dlouho (základem je dobře je schovat tak, aby se na ně téměř zapomnělo).

V troubě jsme zasterilovali třešňový sirup, udělali ovčí sýr panír, Alenka pokročila v šití nosítka pro Emu a já jsem sestavil úly pro včely, které snad konečně v pondělí dorazí.

Přišlo léto, sice na jeden den, ale konečně přišlo. Ema si vzala šatičky, napustili jsme jí vodu a bylo krásně.

Vzhledem k předpovědi na zítra jsme dnes museli dosušit všechno seno. Ráno rozhodit z kupek, v poledne obrátit a pak ještě jednou.

V pozdním odpoledni najednou Ála povídá, jdou mraky, a už jsme běželi sklízet seno.

Stihli jsme to, pršet začlo asi půl hodiny potom, co jsme všechno seno naštosovali do seníku.

Nyní máme mírně pod polovinu potřebného sena na zimu, tj. cca 400 kg.

Ema si hrála s vodou, polévala Jonášovi ocásek, hrála si na pískovišti u stavby. Bábovička z betonu drží nejlépe.

Včera jsem dovezl poslední dřevo z lesa, takže je všechno přidělené dřevo vytěženo. Odhadem je toho cca 5 prostorovým metrů. Příští čtvrtek přijede revírník to oficiálně změřit, cena je 150 kč/prm.

Dnes jsme zavařili druhou dávku malinových marmelád (další 4 skleničky = 1 kg), první dávku rybízu (3 kg).

Houbařská výprava dlouho vypadala jako neúspěšná, ale těsně před návratem jsme narazili na dvě hezká místa, takže část hub i nasušíme.

Borůvkovo-rybízový koláč s tvarohem je nyní naše nejoblíbenější pochoutka.

Poklidná scéna pastvy ovcí na čerstvé pastvině

Deštivé počasí posledního měsíce přeje malinám, na maliništi vedle pole se urodilo hodně malin, které jsou sice docela malé a dobré.

Maliny jsme zpracovali na 5 sklenic malinové marmelády.

Slepice pravidelně ráno a večer pouštíme do okolí na lov brouků a trávy.

Po delší odmlce jsme nafotili pokrok na rázných frontách okolo domu.

Výkop se již blíží konečnému dokončení, je vytvořeno šalování pro beton a armatury.

Včera jsme nechali ostříhat Grétu, a nyní sušíme na půdě vlnu. Na půdě též leží pytle se slámou prorůstanou hlívou miskovitou, ale na úspěch tohoto pěstování bych si úplně nevsadil.